Kráska a zvíře

Tenhle příběh náš,
starší je než čas,
jsou jen přátelé,
krůčky nesmělé,
zná to každý z nás.
Jen pár malých změn,
snad už je to cit,
než se ohlédnout,
už se na jednou,
budou rádi mít.
Zas ten úžas dvou,
překvapená tvář,
co si touží říct,
to je jasné víc,
než-li slunce zář.
Tenhle příbeh náš,
starší je než tón,
hořkosladký sen,
projdou spoustou změn,
ona jako on.
Jak ta slunce zář,
znova příjde hřát,
tak se jisté zdá,
že,ho ráda má,
a on má ji rád.
Už se jisté zdá
že,ho ráda má,
a on má ji rád.

Gaston (Czech)

Proč se tak důkladně trápí Gaston
Jako když nemůže dál
Každý kluk z města rád byl by Gaston
I jeho strasti by bral
Vždyť nikdo tu není tak známý jak ty
Jsi slavný jak antická báj
Mneme se pýchou, když s námi jsi ty
Tebe znát je snad více než ráj
Žádný není Gaston
Hladký, sladký Gaston
Žádný druhý tu nemá kruk tuhý jak on
Proti němu je každý muž tenký
Prchne před ním každý rváč
To ti řekne i Tom Dick i Frankie
Kdo je ve zdejším týmu ten nejlepší hráč
Žádný není Gaston
Důležitý Gaston
Nikdo nemá tu na bradě rýhu jak on
Já jsem přírodní druh, který hrůzu vzbouzí
Chlapík je tenhle Gaston!
Tak sláva mu, hurá hip hip
Náš Gaston je nad námi nejvyšší typ
Žádný není Gaston
Nejlíp mlátí Gaston
V čestném zápase nekouše nikdo jak on
Nikdo nemá víc chlupů a svalů
Moje bicepsy zvednou i vás
Co on rozbil už ve městě sálů
No fakt! Má zarostlá hruď to je krása všech krás
Žádný není Gaston
Vtip a ránu má on
Nikdo ve městě neplivne líp než Gaston
Já jsem přeborníkem na plivání z místa
Zas vyhrál Gaston!
Jo, když jsem byl hoch, hodně vajec já zmoh
Abych jednou byl jak táta náš
Tři tucty jsem jed' a teď jím tuctů pět
A mám sílu jak sám Satanáš!
Žádný není Gaston
Nejlíp střílí Gaston
Hned by upad ten co by chtěl dupat jak on
Ze svých parohů mám doma krásnou sbírku
Ať žije náš Gaston!

Bella

 Město mé je jen víska tichá, 

Den jak den, všechny stejně jdou. 
Město mé, plné malých lidí, kteří říkají... 
Bonjour!
Bonjour!
Bonjour!
Bonjour!
Bonjour! 
Zas pekař se svým věčně stejným tácem, 
Co by tak jiného moh nést? 
Stejné ráno každý den, 
(Bonjour, slečno!) 
Od dob, co jsme přišli sem, do snad nejmenšího z měst.
Dobré jitro, Belle! 
Dobré jitro, monsieur.
Kampak jdeš?
Do knihupectví, právě jsem dočetla překrásný příběh 
O stonku fazole, obru lidožroutovi a... 
To je hezké. Marie, bagety! Honem!
Ta dívka, dámy, vám je vážně divná 
Chodí tu jako zmámená. 
S nikým slovo neztrácí, hlavu nosí v oblacích, 
Prostě tahle kráska divná zdá se nám.
Bonjour! Bonjour! Jak se má táta? 
Bonjour! Bonjour! Jak se má děd? 
Vajec chci šest. To stojí příliš. 
Chci víc než tenhle maloměstský svět!
Á, Belle! 
Dobré jitro. Nesu vám knihu, co jsem si půjčila. 
Už jsi ji přečetla?
Nedokázala jsem ji odložit. Dostali jste něco nového? 
Od včerejška ne. 
To nevadí. Půjčím si... tuhletu.
Tuhle? Ale tu jsi četla už dvakrát! 
Tu já mám nejradši. Daleké kraje, souboje, tajemná kouzla... 
A princ v nebezpečí!
Ha ha ha! Když se ti tak líbí, tak je tvoje!
Ale pane!
Trvám na tom!
Tak vám děkuju! Mockrát vám děkuju!
Tahleta kráska, ta je vážně zvláštní, 
Není v ní něco, ptám se vás? 
O všech tají ledacos, do knih má vražený nos, 
Teda tahle holka není jedna z nás! 
Mám pro vás příběh moudrý a já nejraděj mám z něj tu část, 
V níž má ji rád princ krásný, 
Ona to však zjistí až na stránce sto patnáct...
No, není divu, že jí říkaj kráska, na ni tu žádná nestačí. 
Pod tou hezkou fasádou však je pro nás záhadou. 
Nehodí se sem, je jinačí. 
Je jina- jina- jina- jina- jina- jina- jina- jinačí!
Nezkazil jsi ani ránu, Gastone, 
Jsi nejlepší lovec na světě!
Já vím! 
Hehe, žádné zvíře proti tobě nemá šanci, ha ha ha! 
Konec konců, ani žádná dívka! 
To je pravda, Lafue! 
A moje oko teď spočinulo tamhle na té! 
Dcera toho vynálezce? 
To je ona, ta šťastná, se kterou se ožením! 
Ano, ale ona je... 
Nejkrásnější dívka ve městě!
Já vím, ale...
A proto je ta nejlepší. 
A nezasloužím si to nejlepší?
No ovšem, chci říct, jistě, ale jak se...
Od první chvíle, kdy jsem já ji potkal, 
Už jsem ji přímo v srdci měl. 
V tomhle městě jediná je tak hezká jako já, 
Prostě já si vezmu krásku jménem Belle. 
Hleď, tam jde on, toť města pýcha, monsieur Gaston, 
Náš dívčí sen. 
Srdce vyzná, těžko se dýchá. 
Je krásný, tmavý, silný chlapík
Bonjour!
Bonjour! 
Bonjour! 
Chci víc než tenhle maloměststký ráj. 
Tu krásku vezmu si, než přijde máj!
Ona je dívka divná, krásná, 
Zvláštní, nejpodivnější mademoiselle. 
Škoda, že s ní nejde hnout, sem nechce zapadnout, 
Je tak cizí a tak podivná. 
Je krásná, ale podivná
Je krásná, ale podivná
Ta Belle! 
Bonjour!
Bonjour! 
Bonjour! 
Bonjour! 
Bonjour!

Lidé jako dřív

Ať jsem kuchař jak dřív
Když jak muž byl jsem živ
A dvě mademoisse k sobě mám 
Ať jsem člověk jak dřív
Jenom člověk jak dřív
Ať jsme hrdý a mám lesk a šarm
Ať jsem dvorný jak dřív
Šik a volný jak dřív
Postrach manželů všech krásných dam
Hah, skočím na pevnou zem
Zas ať sám sebou jsem
Ať už jsem člověk tak jako dřív!
Ať jsme lidé jak dřív
Jenom lidé jak dřív
Žádné věci a nicůvky dál
Ať jsme lidé jak dřív
Lepší lidé jak dřív
Oh, cherie hodím šuplátka v dál
Na rty koupím si růž
Tlustá nebudu už
Projdu dveřmi i na dvorní bál
Budu sbírkou všech krás
Jemný šat, bujný vlas
Jen ať zas už jsem člověk jak dřív

Ať jsme lidé jak dřív
Jenom lidé jak dřív
Zas svět pro nás bude jak sen
Už mě nechytne vztek
Vážně? Kdo by to řek'
Najdu klid jak ten c t c ten
Ať na pobřeží budu bez otěží
Svojí penzi si užívat jen
Žádný voskový cvok
Budu snít celý rok
Budem lidé jak dřív!
Ten prach teď musíme smést
A svit ať zaleje dům
Cítím blízko ten čas
Krásný den sejme z nás kletbu dávnou!
Kliky ať maj záři hvězd
Pozor a ke košťatům
Prokletí a to si piš, padne tak jako když proutkem mávnou!
Otevřte okna ať vzduch může k nám
Tohle dejte sem a tohle tam
Smeteme vem to trápení své!
Budeme lidé jak dřív
Jenom lidé jak dřív
Až ta dívka nás vysvobodí
Budem živí jak dřív
Ano, živí jak dřív
Pěkně živí a sví
Budeme mít práci
Chceme být svobodní
Trochu je popostrčit, 
Ať se probudí cit
A být lidmi jako dřív
Budem tančit jak dřív
Dívat se, zpívat a žít
Jako člověk